Neberte život tak vážně, stejně z něj nevyváznete živí ^^

Věrní čtenáři mého blogísku..

2008-03-28T13:35:00.002+01:00

Hluboce mě inspirovaly články jako tenhle, taže se vrhám vám taky něco kláásňouškýho napsat. Chcete popis mých velikonočních prázdnin? Ne? Mwhehe.. ale jo, určitě se vám bude líbit. Hlavně drbnám :P Dopíšu to hned po Newcastlu, na ktrý se BTW už docela těším, dorazím ve čtvrt na deset ráno.. Takže je tenhle příspěvek nehorázný spam, který budu uvažovat vymazat. Ale tak stejně nemám o čem psát. Tedy krom toho líčení prázdnin, těšte se, v pondělí.. :P

Testy osobnosti

2008-03-04T14:07:00.005+01:00

To jsem nedávno takhle brouzdala po netu a narazila na pár osobnostních testů. na tom jsem vždycky ulítávala ^^ takže jestli chcete vědět něco o Thes, čtěte dál..

What Pokemon Are You?

Take the Magic: The Gathering 'What Color Are You?' Quiz.

Love Personality test

Thes, your love personality type is ESTP

About 6% of the U.S. population possesses the combination of traits that make up this personality type.

Being an ESTP means that dull and predictable probably aren't words that others have ever used to describe you. More than most, you seem to thrive on unpredictability. When others are relaxing, you're usually off to your next adventure. This is simply a part of your highly energetic nature. Your type also displays a playfulness that helps you enjoy others' company -- the more, the merrier. But being social doesn't mean that you're overly dependent on the people around you. On the contrary, you're the kind of individual who balances being outgoing and independent quite nicely. Also, because you rarely get flustered, you're apt to find that people seek you out as a source of reassurance and reliability. In relationships, people are apt to be attracted to your confident, daring nature. More than most, you appear to live for the here and now and be game for most activities. This passion for living can serve as a real inspiration to others.

Kam to ten svět spěje?!

2008-02-08T13:29:00.000+01:00

Copak asi wyrostinká z těchhletěch nebo snad takowýchlouškých lidíšek????!!! Největšoučké zlatíšečko je princezna Miška !!!

Už brzy!

2008-01-28T16:19:00.000+01:00

Chlubi chlubi chlub

2008-01-10T21:57:00.000+01:00

Musim se pochlubit ^^

Parodie

2007-12-30T21:50:00.000+01:00

Parodie. Pro ty, co neví, co to je - definice zde. Nedávno mě napadlo, že vším, co dělám, se snažím nějakým způsobem něco parodovat - nebo demonstrovat. Když Klaus vetoval zákon o registrovaném partnerství, definitivně jsem se rozhodla, že bude Thes bisexuální (přemýšlela jsem i nad homosexualitou, ale na to už měla za sebou moc vztahů) a nebude se za to stydět, naopak, nemá problém se k tomu veřejně přiznat. Spíše je na to hrdá. Její chování, její aroganc, například když nesnášela Abee (těsně poté, co dostala prefektský odznak) a ta se jí jednou zeptala, co se děje, řekla Thes pravdu. Abee na to, že ona za to, že odznak má, přece nemůže, že jí ho dal Stanley. A Thes jí odpověděla, že je to jedno, prostě ho má a podrazila ji a tím to končí. Taky jí na rovinu řekla, že pro kolej nic neudělala, kdežto ona sama už tolik (pomohla vyhrát kapelu apod.). Prostě jí dost ublížila a chovala se vyloženě sobecky (mluvilo z ní zraněný ego, ona jinak není vyloženě špatná holka). I tím jsem předváděla jisté osoby, které jsou schopné se takhle chovat reálně, až mám občas pocit, že to nemůžou myslet vážně. A vším jiným, například jsem nedávno uvažovala, že založím další blog - parodii na takové ty typické blogííísky, kde bych popisovala úpe sqwělé lidišky které mocinky lafuju.. :P jenže je nuda parodovat něco, co už samo o sobě směšné je dost. Takže snad vidíte, že mě nemůžete brát vždycky úplně vážně.

Jednou jsem někdy četla takové heslo - srandu si můžeme dělat ze všeho, ale ničím nesmíme pohrdat. Relativně s tím i souhlasím..

Sbírka

2007-12-29T21:50:00.000+01:00

Pozor pozor! Nejedná se o sbírku na hodiny, tohle je o něčem úplně jiném. Thes se rozhodla začít hrát Pokémon a poté, co si o tom začala něco zjišťovat, zjistila v první řadě, že je to hříšně drahé. Takové hříchy nedělám ani já! A jeden nejmenovaný človíček (chci Tea udržet v tajnosti xD) přišel s nápadem, že když mě máte tak rádi, mohli byste se na mě složiti. Jaká motta to mívají ty charitativní společnosti? 20Kč vás nezabije, ale jiným pomůže? No, tak něco takového nyní říkám i já. Když na mě každý z lidí, kteří jezdí na srazy, dá dvacku (za což může případně dostat i autogram :P), budu mít za pár srazů na DSko a hru hned. Navíc vám budu do konce života vděčná! A to se vyplatí, no ne?

Zbývá jen:
3800 Kč!

Pokemon Pearl

2007-12-26T12:06:00.000+01:00

Ze by Thes po tom vsem, co si myslela, ze nikdy neudela a stejne to udelala.. eh, to nerozebirejme..no proste, ze bych zacala hrat Pokemon? Nejak se tomu ani nebranim pote, co mi Teo rekl, ze se svym DS chytil samicku Shinx a pojmenoval ji.. vite jak? Nevite? ja to vim xD jmenuje se Thesida :P to jako ja, kdybyste nevedeli. Teda ale uz se mu vyvinula, ale nevadi ^^. Nevim proc, ale po tomhle se mi to zacalo docela libit. A pokud Teo vezme DSko na nejaky sraz a pokusi se to me - lamku naucit.. tak proc ne? :P Pokemoni strezte se, mistr prichazi! XD

EDIT: Morx si chce Shinx chytit taky XD chudak lvicek

Irsko

2007-12-21T15:29:00.000+01:00

Drazí pozůstalí, sešli jsme se tu v tento den, abychom.. se rozloučili s naší milovanou Thesi, přece XD kam že jedu? no do Dublinu (pro neznalé, hlavní město Irska. NE Severního Irska). budu tam přes celý Vánoce, odjíždím zítra kolem poledne a vracím se až v noci 1. 1. (ne o silvestru, v noci z 1. 1. na 2. 1.) pokud nebude pilot moc navalenej, možná to i přežiju ^^;
nevím jak to tam bude s netem, nerada bych byla o Vánocích bez vás, ale táta mi na notebook nepovolí ICQ. má tam ale Skypa, takže kdo by si se mnou chtěl psát, mé skype jméno je thesida ;) a možná budu i na mobilu, buď 732263347 (mé oficiální číslo, T-Mobile) nebo kdo by toužil psát mi z netu, mé číslo na Vodního ufona (v Irsku na něm budu, ale jindy pls pište spíš na to oficiální, na tohle jen když nebude zbytí) je 774813509. to kdyby mě někdo fakt potřeboval a hovory tam přirozeně nezvedám.
nebudu ani moc rozesílat přání, takže vám všem přeju krásné Vánoce strávené s lidmi, které máte rádi. snažte se vyřešit všechny své starosti před štědrým dnem, ať se pak s ničím nestresujete a do novýho roku běžte s optimismem, žádný nevyřešený účty, to se nevyplácí. prostě pohodu a splněná přání ;)
a i v roce 2008/2073 platí, že kdybyste cokoli potřebovali, stačí říct. jak v RPG, tak nonRPG. Thes je tu pro vás ;)
jinak do tématu Vánoce můžete psát, co jste dostali nebo co zajímavýho se stalo, jsem zvědavá, já vám pak třeba na oplátku povim, jak je za kanálem la Manche xD

Sakra, jak jsem já dokázala napsat něco tak kýčovitého? XD

Demo

2007-12-01T19:21:00.000+01:00

Bulvár ze srazů! Bulvár ze srazů! Zaručeně pravdivé informace!

Tak si představte, že ze čtvrté Oxfordské exkurze se jedna studentka vrátila v sudém počtu. Nebudu dlouho napínat, jde o naše mrzimorčátko Rachel, do které celou cestu vlakem někdo vytrvale píchal.. no a kdo že je dotyčný umělec? Bradavice držte se, nikdo jiný, než sám mi(ni)str kouzel Derek Hastur! Ale to ještě není všechno. Nenápadný a vždy-pravidla-dodržující nebelvírský druhák Morx, no, kdo by to do něj řekl? Já tedy rozhodně.. ano. Ono to totiž není Morxovo prvníd ítě. Ze svých přísně tajných zdrojů jsem se dozvěděla, že má 7 vyženěných dětí, jedno vlastní, kterému je matkou.. a teď tomuhle je polovičním otcem. No viděli jste to někdy? A pan ministr. Ten se nezdá, ale kdo ví, co se skrývá za jeho milým úsměvem, dírou v plášti a sbírkou padesátníků! Já to tedy radši vědět nechci. Ono to půjde dost vidět na tom dítěti, to bude.. no.. představu snad máte sami. Už teď je docela rozmazlováno, jeho maminka ho vykrmuje.. chleba, plátkový sýr, šunku a kečup rozpeklý v mikrovlnce a k tomu kakao, tím bych nepohrdla ani já! A dostáváme se k rozmazlování jeho otců. Prý jeden (nebudeme jmenovat) byl dostatečně rozmazlován už na Oxfordu vařením polívek. A ten druhý k tomu přijde zkrátka? Nebojte se, nic takového. Prý ikdyž si Rachel vezme jen jednoho (a druhý bude platit alimenty), budou žít všichni spolu. Tak je to v suchu ^^
Jmenovat se bude Demo. Hádejte po kom ^^ (pro nechápavé.. De + Mo.. a teď bych to pochopila i já, tak to zkuste nepohňápat :P). A je logicky šance 2:1, že to bude kluk.
Jo a víte, kdo se bude snažit na tom malém napravit to, co rodiče zkazili? Jeho kmotr a kmotřička. Tedy já a Drakýsek. Přejte nám štěstí, nebude to lehká práce a ty geny, jak se v nich smíchaly, už nenapraví nikdo..
(a teď doufám, že si to nepřečetl Lauri xD)

EDIT: A bude to špinavá veverka! xD

HOCZ vyznání

2007-11-29T19:14:00.000+01:00

To jsem nedávno chytla takovou filozofickou náladu. Teda, já ji chytám poslední dobou často, ale nevadí.. To jjsme jely s Kittush z Oxfordu. A ona pořád hrozně litovala, že tens raz skončil. Já jsem se snažila zdůvodnit, proč toho nelituju. Totiž, ne že by se mi nelíbil. Byl to dobrej sraz a já jsem si ho maximálně užila. Tak čeho bych měla litovat? Vždyť bude další!
Ale bylo tak nějak pochmurno, stmívalo se a pršelo a nostalgie se chytla i mě. Přemýšlela jsem o tom, co pro mě HOCZ vlastně znamená. Začala jsem už na té oslavě 3. výročí, v sobotu večer na srazu. HOCZ mám hrozně ráda, to bezesporu. Ale proč? Někteří řekli, že kdyby ho neměli, byli by tenhle víkend u babičky, umývali by okna.. ale já nevím, co bych dělala. Nevím ani, jaká bych byla, možná bych se chovala jako děsný hovado nebo něco podobnýho. Proč? S HOCZ jsem začala před dvěmi lety, byla jsem malé 12leté dítko. Poznala jsem se přes něj s mnoha lidmi. Jak jsem napsala ve svém článku, "někteří z nich se stali mými přáteli". Nebudu jmenovat, je jich moc a na někoho bych určitě zapomněla. Někteří už tam ani nejsou. Jejich vliv.. něčí více, něčí méně.. se ve mě nějak zkombinoval a oni mě vychovali, dá se říct. Možná mě ovlivnily jejich názory a postoje, jejich situace a to, jak jsme se bavili. Možná oni mě naučili nevážit si lidí jen podle jejich účesu, barvy kůže nebo podle toho, jak se učí. Nenechat si od někoho nakukat, že je ten a ten debil a proto na něj kašlat a ani se nesnažit se s ním nějak seznámit sama. Jednat s lidmi slušně, brát věci s nadhledem a být tolerantní. Víte, jak jsem se vždycky zastyděla, když mi někdo ukázal jiný úhel pohledu a já zjistila, že jsem to hodnotila moc jednostranně? Snažím se to teď nedělat, učím se lidi pochopit.. s HOCZ to má společného zdánlivě málo. Ale mě upřímně děsí, jak bych se mohla chovat, kdyby na mě ti lidi nepůsobili, jak působí (u některých bohužel musím říct působili). Kdyby HOCZ nebylo, neměla bych spoustu lidí, které znám a mám ráda. A o které bych nechtěla přijít. Ale ani bych toho nelitovala, protože bych logicky netušila, že existují. Když si to představím.. au.
A proto jsem za webovku s názvem Hogwarts Online CZech tak ráda. Díky rizotovi, Derekovi a spol., díky šťastné náhodě, která mi tu stránku jednou našla.
Díky HOCZ! :)

Reportáž

2007-11-18T19:35:00.000+01:00

Tak jsem takhle psala reportáž do školy. Na libovolné téma a vybrala jsem si HOCZ. Házím ji sem jen tak, kdyby někdo potřeboval přehled.. ^^ je to odborně zkritizováno Derekem a prošlo :P

www.HOCZ.org

Hogwarts Online CZ

1.Úvod -> I. Harry Potter

2. Stať -> I. Nápad

II. První kroky

III. Rozvoj a setkání

IV. Výuka

3. Závěr -> I. Komentář administrátora

Každý z Vás jistě zná Harry Pottera, slavné dílo britské spisovatelky Joanne Kathleen Rowlingové. Miliony lidí v této době čekají na překlad sedmého a posledního dílu, na internetu koluje spousta povídek z jeho světa. Někteří fanoušci se ale rozhodli zajít ještě dál.

Začalo to před třemi lety. Dva kamarádi, Martin Vendl (dnes 21) a Lukáš Hlaváček (18) dostali chuť zkusit něco nového, hru, která na českém internetu nemá obdoby – vytvořili server s hrdým názvem Hogwarts Online. V původní verzi fungovalo snad jen fórum a bodovací hodiny v tradičních barvách kolejí, ale to vše se má brzo změnit. Zakladatelé hru vedou stylem RPG (Role-playing games, česky Hry na hrdiny). To znamená, že každý z přihlášených je Hráč hrající svoji Postavu, jejíž vzhled a vlastnosti si předem vymyslí. Mladého kouzelníka, který právě nastoupil do prvního ročníku Školy čar a kouzel v Bradavicích. Jeden školní rok tady trvá pět skutečných měsíců.

Ne každý je ale na tenhle systém připraven. Jak říká Havraspárská čtvrťačka Sysi Lumpíková, „je to těžké hlavně ze začátku. Já jsem o hraní RPG nevěděla nic a dělala jsem spousty chyb. Po nějaké době jsem se ale naučila promýšlet si svou postavu a myslím, že je to teď mnohem větší zábava.“ To ale není jen vyvíjejícími se schopnostmi hráčů. Martin, herním jménem Derek Hastur, ministr kouzel, postupně přidával kabinety pro profesory, systém školních sov nosících poštu, slavnou vesničku Prasinky, což je poslední čistě kouzelnická obec v Británii.. a mnoho dalšího. Lukáš se stal Salazarem Drakenem, ředitelem celého institutu. A lidí přibývá, popularita Hogwarts Online vzrůstá ze hry se pomalu stává komunita. Původních sotva čtyřicet lidí se najednou ztrácí ve stu.. dvou stech.. tisíci.. až třech tisících studentů a profesorů ve věku od deseti do třiceti let.

Celý projekt se za tři roky posunul úplně jinam, než si zakladatelé vůbec odvážili představit. Současný ředitel školy Michael Lobber říká: „HOCZ je naše tříleté dílo, které nám pevně přirostlo k srdci. Když každý musí dodržovat jistá pravidla, je to hlavně o zábavě a o lidech.“ A o lidech to opravdu je. Já sama se této hře věnuji necelé dva roky a poznala jsem přes ni několik stovek různých osobností, více či méně sympatických. Někteří se stali mými přáteli. K tomu ostatně napomáhají i čím dál častěji pořádané srazy, kde se hráči mohou setkat se svými spolužáky i profesory a také si zahrát svou postavu na živo (tzv. LARP). Nebo si jen užít spoustu legrace.

Výuka kouzelnických disciplín studentům ale pomáhá i v „reálné“ škole. Mezi předměty v Bradavicích totiž patří kromě tradičního Létání, Přeměňování a Démonologie také Astronomie, Psychologie, Latina, Geomagie (neboli kouzelnický zeměpis), dějiny a mnoho dalších, v nichž profesoři využívají vlastních vědomostí. Hodina bývá zpravidla jednou za čtrnáct dní, stejnou dobu mají studenti k sepsání úkolu. Často jim pomáhá jejich vlastní fantazie, ale stejně tak potřebují i oblíbenou internetovou encyklopedii Wikipedii. Já jsem se takto už dostala k mnoha zajímavostem, které by mě jinak ani nenapadlo hledat, a vryly se mi hluboko do paměti. A každá úloha je vlastně slohová práce, ať už úvaha, popis nebo vyprávění.

Ministr kouzel Derek říká: „Ze začátku jsme neměli moc představ, kam to táhnout, a profesoři i studenti byli převážně z řad našich kamarádů. Když jsme otevřeli první registraci a nováčci se začali hrnout, ambice se pomalu formovaly. Teď máme spoustu nápadů, snažíme se pořád něco zlepšovat a dělat hru co nejzábavnější a nejzajímavější. Většina ostatních škol brzo ztratila schopnost nám konkurovat, protože jsme jediní svého druhu - tedy plně RPG. Už relativně dlouho se držíme v žebříčku návštěvnosti mezi první trojicí a já se moc těším na novou krev, která přijde při další registraci (8. února 2008)!“ A nových tváří se jistě dočká. Vždyť, koho by nelákal celý svět kouzelných možností?

Moravskoslezský pokésraz

2007-11-18T09:29:00.000+01:00

To jsem takhle jednou ze srandy nadhodila, že by mohl být nějaký pokésraz v naší části ČR. No a hups, ono se to ujalo. Po dlouhým dohadování jsme to dohodli na sobotu 17. 11. kolem 10-12 hodiny na Svinovském nádraží. No a teď ten den konečně nadešel.
Ráno jsem vstala v.. ehm, no, to vás nezajímá. Ale zhruba kolem desáté (tramvají jedoucí v 10:32) jsme s Yuki vyrazily na Svinov. Tam jsme teda nakráčely až k nádrraží a uviděly před ním stát skupinku čtyř individuí.. na první pohled bylo jasný, že to budou naši. Každopádně jsme se zastavily asi pět metrů od nich a začaly se o to hádat, v průběhu deseti minut jsme se k nim stihly přiblížit o dva metry. Pak nás teda oslovili oni (jak gentlemanské) a nějak jsme se dali dokupy. Po krátkém rozhovoru na téma, co jako budeme dělat, jsme ruXorovi zavrhli trafiku a pomalu se vydali na ÚAN (Ústřední autobusové nádraží), kam měl s hodinovým zpožděním dorazit Morx, poslední na koho se čekalo. Po cestě se zello odpojil do Kentaura s tím, že se za ním pak zastavíme. No, dojeli jsme na ÚAN, počkali na některé hladové jedince a pak zamířili do čekárny, protože kde jinde vy mohl člověk s notebookem v téhle zimě sedět, že. Tak netrefa, Morx samozřejmě seděl venku z druhé strany budovy, protože přehlédnul mega nápis Čekárna. No, po šťastném shledání jsme se vydali za zellem do Kentaura (tentokrát pěšky), kde jsme se zastavili na dýl. Já osobně jsem chvilku pozorovala hráče, ale hlavně konverzovala s Yuki a Morxem. Když jsme se shodli, že máme hlad, a kluci dohráli, vypadli jsme odtamtud do McDonalda, kterého Opaváci pořádně neznali a tudíž očekávali, že se tam nají. My s Yuki jsme byly méně naivní, každopádně jsme si tam něco k zakousnutí daly taky. Pokračovali jsme cestou do čajky, prokládanou průběžným koulováním. No, v čajovně byla příjemná atmosféra, kterou jsme hned stihli narušit. Totiž, ukázalo se, že někteří přítomní (nebudu jmenovat, oni to byli skoro všichni xD) jsou nehorázně úchylní. Chvilku jsme pili špenátový čaj, jedli kuskus a pitu, Morx si objednal vodnici s nějakou docela dobrou příchutí (už si přesně nepamatuju, co v tom bylo).. a.. váleli se, blbli s noťasem, pouštěli hudbu, až nám pán přišel taktně naznačit, že se máme chovat jako lidi.. xD Přibližně hodinu před náma odešel zello. (Teď si nejsem jistá, ale myslím, že to byl zello xD). Když jsme čajku opustili i my, všimli jsme si, že je před ní pro Morxe velice přitažlivá fontána.. ^^ která byla ale vypnutá :(. Kluci si tam ale stejně vlezli a po focení jsme vyrazili na tramvaj. Na zastávce nás opustil may, na Svinovském nádraží pak ještě ruXor s wreptilem a Morxem chvíli blbli, než jim odjel vlak (to bylo ve tři čtvrtě na sedm, mám ten pocit). Teda, než odjel vlak wreptilovi a ruXovi. Já a Yuki s Morxem jsme šli zpět na tramvaj, dokonce jsme během 10minutového čekání na zastávce stihli zaujmout docela zajímavě vyhlížejícího pána, kterému se pletl jazyk takovým způsobem, že jsme chvíli mysleli, že nemluví česky. Pak se to trochu ustálilo, potřásli jsme si s ním rukou, jenže on se tak lehce nevzdal. Totiž, prej Yukinku znal a chtěl, aby šla s ním. Pak se pokusil nás obě od Morxe odkoupit. To jsem jen čekala, jak to dopadne, páč kdyby nás Morx chtěl prodat, pravděpodobně ho uškrtím (byly jsme s Yuki v docela výhodné pozici - schované za ním xD). Ale neprodal, naopak, jasně naznačil pánovi "moje, nedám a dej si odchod". A on si dal odchod do stejné tramvaje jako my, takže jsme se radši odtáhli do předního vozu. Pak jsme se vydali ještě doprovodit Yuki až domů, co kdyby pán z té tramvaje vystoupil a sledoval ji, že. Chvilku jsme se zakecali u lampy, která si s naší Lampou úžasně nerozumněla (ona totiž místní lampa byla na fotobuňku xD). Když jsme se konečně rozloučili, tedy s tím, že se ještě vrátíme, jen co se u nás doma navečeříme. Po cestě na tramvaj jsme začali řešit otázku, kterou Morx položil už předtím - co budeme dělat, když nám bude zima? Mě zima samozřejmě byla, takže jsem ji znovu nadhodila a hned si i odpověděla slovy "půjčíš mi mikinu, přece". Myšleno ze srandy, samozřejmě, a ten blbec se toho chytil. Nutno dodat, že pod mikinou měl jen tričko. Když mi ji teda vnutil a já se začala bouřit, ať si ji vezme zpět, on si vytáhl z batohu bundu. Neříkala jsem, že gentlemani už vymřeli? Jo, asi to bude pravda xD. No, jako obvykle jsme do sebe rýpali, chlámali se a podobně. Pak jsme prodiskutovali možnost pořádání (skoro) pravidelných HOCZ čajoven v novém bowlingovém klubu.. No a když jsme dorazili k nám domů, já jsem se pokoušela navečeřet se, upéct pizzu a zároveň smazat fotky mě, které se mezitím povedlo Morxovi vyfotit. Po hláškách jako "ale notak, ****.." (pro vysvětlení, pod hvězdičkami je Morxovo občanské křestní jméno, které nechce zveřejňovat)."vrr, neříkej žádnou větu, kterou bys zakončila slovem *****.. " "*****, jak myslíš" (můj nevinný úsměv) "grr.. vrr.. hmmrh.. pípá ti to" xD Teda, ono to takhle moc vtipně nevyzní, ale ten Morxův výraz u toho byl úžasnej. Začala pípat samozřejmě trouba s pizzou. Po jídle jsme zjistili, že mě máma už nikam nepustí (jen pro orientaci, máme asi půl desáté večer). Tak jsme aspoň zasedli k ICQ, když Yuki odmítla možnost, že by za ní zajel aspoň Morx sám se rozloučit. A psali jsme si s ní. Kolem jedenácté jsme přes "manželku prvního vypravěče a zároveň milenku vypravěče dvě", rodinu informačního obláčku, houby, válečky, kotle a podobné zajímavé věci došli až k tomu, že se člověk může chlubit i něčím, co nemá. Například Morx se chtěl chlubit tím, že nemá syfilis a AIDS. Totiž, chtěl přijet do Afriky, vystoupit z letadla a začít že "já nemám syfilis, já to umím dělat a vy to děláte blbě" xD Ono to původně znělo i líp, ale během dvou minut jsme tu větu zapomněli. Každopádně to celý bylo.. hehe ^^. Po jedenácté nabrala moje mamka Morxe do auta a odvezla na nádraží, aby stihl vlak. Já jsem šla spát asi o půlnoci, ve tři čtvrtě na čtyři jsem se ještě vzbudila a zjistila aktuální info o jeho cestě.. to jsem zjišťovala až do pěti, tda.. a když jsem vyzjistila, že jako snad i přes překážky na trati, únavě, hladu a "slušnému zloději" v jejich vlaku dojel se vší elektronikou, šla jsem zasejc spát. A to je konec tohohle srazu, loučím se s vámi, doufám, že bude další, stálo to za to ;)

Praha je vesnice!

2007-11-10T23:32:00.000+01:00

Tak mě docela dostala wreptilova HTML přezdívka na pika: Praha je vesnice, nikoliv její velikostí, ale občany, kteří v ní žijí... jmenovitě Laties, Morx, Džon Býk a Satori
(zkuste si proklikat ta jména - odkazy ^^)
A protože jediný, koho z nich pořádně znám je Morx.. a protože tahle jeho fotka na HOCZ moc známá není, tam jsou jen samé "normální", mám v plánu ji mezi HOCZáky rozšířit. Takže se všichni mrkněte na našeho Jomxe Rimstara :P

Svět je malý

2007-11-08T15:14:00.000+01:00

Tak jsme se nedávno chystali na Velkou cenu ZOO, totiž soutěž, kterou naše Ostravská ZOO pořádá každé pololetí. Účastní se jí školy z širokého okolí. Proto když se na pika fóru u Moravskoslezského pokésrazu wreptile zmínil, že jede ve středu do ZOO na nějakou soutěž, zareagovala jsem a hned ho začala zpovídat. Nakonec z něj vylezlo, že tam byli i minule (na primáty). Takže jsme se už jednou viděli, v dubnu, ikdyž si navzájem na sebe nijak zvlášť nepamatujeme. A teď se držte - oni nás ve finále porazili! Byli třetí, zatímco my desátí (celkem je týmů 11). No děs :(
No, ale pro tohle kolo (obojživelníci) jsem jim slíbila odvetu. A paradoxně, i kdybychom se dostali oba do finále, já našemu týmu k vítězství nepomůžu. Finále je totiž 24. 11. a to budu pobíhat po Olomouci v plášti a s hůlkou a kašlat na utajení kouzel před mudly. To potěší, co -.- Tak mému týmu aspoň držte palce!

EMO

2007-11-04T14:54:00.000+01:00

Tak to je teď asi populární téma. Jsem nedávno četla Stájin blog a bouchlo mě to do očí, samý EMO. A všude zdůrazňuje, že tam jde o víc, než jen blbý patky, proužky a hvězdičky. Já osobně si teda z emíků většinou dělávám srandu, no.. jako hodně lidí, však to určitě znáte (třeba jak jsme se před BraConem potkali na pražském hlaváku s Rizotem, Téem a Argem xD). Tak jsem se rozhodla to trochu prozkoumat a napsat něco sem. Možná to pak použiju na tu reportéž do slohu, pokud nebudu psát o HOCZ. Takže tady máte výsledky mého bádání.
Odborné prameny o EMO říkají:

Jako emo jsou označovány dva různé styly oblékání(tvrdý styl a jemný styl). První vychází z „indie emo“ scény devadesátých let, a má vazby na indie rock a punk rock. Zahrnuje oblečení obnošeného vzhledu, typicky v khaki barvách. Trička bývají menší, s potiskem ve stylu osmdesátých let. Tašky a batohy bývají zdobeny špendlíky a odznáčky různých kapel.
Druhý populární styl je tmavší a vyznačuje se narovnanými vlasy obarvenými na tmavo (typicky černou, červenou, blond, růžovou nebo nějaký nepřirozený odstín tmavé barvy). Muži nosí upnuté kalhoty, obvyklý je piercing rtů či obočí a tmavý makeup (u žen i u mužů; nejvýraznější je černá tužka na oči, ale vyskytují se i červené oční stíny). Častým doplňkem jsou brýle s tlustými tmavými obroučkami, které občas nosí i jedinci kteří brýle nepotřebují.
Oblíbenou obuví jsou kotníčkové tenisky nebo skate boty.
Přestože „emo“ označuje jak oblékání a postoje fanoušků emo scény, tak i původní hudební styl, jsou od sebe tyto dva významy značně vzdáleny. Emo jako hudební styl dlouho předchází slangovému označení „emo“. Současně je mnoho dnes aktivních hudebních skupin označováno jako „emo“ zhusta jen proto, že se jejich styl oblékání shoduje s významem slangového výrazu.
Častým stereotypem je asociace ema se sebepoškozováním, zejména pak podřezáním zápěstí, což může být do značné míry způsobeno „emo“ texty, které o sebepoškozování nezřídka mluví.

Výraz „emo“ je v posledních letech také používán na internetu jako urážka, vztahovaná na jedince jevící se jako psychicky labilní nebo rozebírající své osobní životy na veřejných diskusních fórech. „Emo“ také bývá používáno k označení depresívních pocitů. „Emo“ styl je také často spojován se sebepoškozováním a sebevraždami, které jsou častým tématem písní od „emo“ interpretů a také příspěvků na blozích a diskusních serverech navštěvovaných lidmi hlásícími se k tomuto stylu.

Když to tak čtu, popisují tam krásně, jak EMO poznáme, ale to je tak vše. Nic o pocitech těch lidí (jako budoucí psycholožku mě tohle zajímá víc, než co si vemou na sebe). Tak jsem se zeptala právě Stay, jak to jako ona cítí, co pro ni EMO znamená. Popsala to v článku na svém blogu.

Kdyby EMO nezačalo bejt komerční, nejspíš bych na něj nikdy nepřišla.
Strašně potěší, když vás všichni hoděj do jednoho pytle se slovy: "Ty si Emo, emo je komerční." nebo se slovy: "Ty nejsi emo, nemáš černou patku."
A co vy o tom víte. Hovno. Teď myslim vás, lidi, stádo ovcí, vrstvy prachu, všichni stejný jeden jak druhej.
A co? Tak sem jiná. Sem komerční sračka. Nezajímáte mě.
Nenávidim vás. Vás, který... o tom ani nepřemejšlej. Přijde mi smutný, že v současný době je moderní mít depky a podřezávat se. Je totiž fajn někam patřit. Vědět, že v tom nejsi sám, že jsou i lidi, který vnímaj svět stejně, nebo minimálně podobně, jako ty. A to strašně zahřeje u srdce.
Řekněte si, že sem jenom trapná ubohá a komerční a že mám emo ráda jenom proto, že teď frčí. Nezajímá mě to. Nezajímaj mě tyhle primitivní názory, protože já se vám můžu vysmát. Můžu. Mám na to právo. Prožívám život jinak, prožívám ho co nejvíc. Prožívám všechno, co zažívám. Chci z toho totiž něco mít. Chci mít radost.
Proč si nevěřim? Proč sakra nemám tu důvěru sama v sebe? Snad nechci vědět, co dokážu. Řekněte si, že sem citlivka. Já sem, vim to.
Protože mám možná mnohem plnohodnotnější život, než ostatní. A nejenom já.
Ale skoro abych se za to styděla. Za to, že v moderní době lidi udělali z ema to, co je teď. Jako kdyby bylo špatný... špatný vnímat svět jinak. Omílám to pořád dokola a věřte, že k tomu mám co říct. Neznáte mě.
Komerce říká: proužky, hvězdičky. Jenže to je jenom povrch. Všude ukazujou na povrch, ale zajímá někoho, co je uvnitř? Že jsou to možná kolikrát lepší duše než vy. Pózy a tohle všechno... chce se mi z nich brečet, řvát. Popadá mě vztek. Ale to k tomu patří. Tohle je život, to se stává.
Abych se vyhnula rozbrojím: Neříkám "Buď emo a užívej si život trochu jinak" . Říkám jenom svůj názor a budu si ho prosazovat. Pořád. Klidně mě za to zkopejte a řekněte mi, že sem ta nejtrapnější holka, co ste kdy poznali. Vysměju se vám, protože já vim svoje.
A nejsem v tom sama. A to je děsně fajn.

Tak jako nad tímhle jsem se celkem i zamyslela. Né že bych byla EMO, to snad ví každý, kdo mě zná, i když si na sebeschválně vezmu proužky a já-nevim-co-všecko a chovám se děsně depresívně. Ale začínám ji chápat. Jakože si dovedu představit, jak emíky štve, když si z nich děláme srandu. Pokud si teda nedělají srandu i někteří emaři z nás. To je filozofická úvaha, co? xD
No prostě, teď si nejsem jistá účelem tohohle článku. Ono to zas tak hlubokomyslný, jak jsem si původně myslela, nebude. No nic. Tak jste si početli o EMO xD

Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!

2007-10-31T18:54:00.001+01:00

To se na mě jednou v angličtině Martin (alias Rodri) zadíval a pak prohlásil "Ty fakt vypadáš jako mýval!" Jen Teddy ví, jestli tím myslel Shinx, páč třeba Derekovi (Kirara) připadá, že si podobné jsme -.-. Musím přiznat, že mi v té chvíli fakt došly hlášky a až pak jsem vyžblebtla "No.. tak aspoň že už nejsem jako plyšáček". A Rodri a posléze i ostatní mě 'uklidnili' tím, že jsem roztomilý plyšový mýval X_X. Toho plyšáka totiž jednou vymyslela osoba, ke které se děsně nepohodlně tulilo, a které se za to příležitostně i pomstím. A teď ještě mýval. Prý to bude mou dětskou duší a zářícíma očkama xD Jinak fakt nechápu, proč všem připadám roztomilá. Dokonce ani Sysi, která se jinak bojí všech, ze mě strach nemá :(. Copak to se dělá arogantní, egocentrické Zmijozelačce? Chováte se blbě! xD
Ale jinak, pokud se nudíte - sežeňte si mývalka Thesi ;)

Jak Yuki komolí angličtinu

2007-10-31T17:25:00.000+01:00

To jsme takhle jednou v IVT seděli na HOCZ. Ehm.. to chce asi hodně představivosti, že ^^; Prostě asi 8 lidí z naší 30členné třídy blblo v téhle RPG hře. Má drahá spolusedící Jana, hrající nebelvírskou japonku Yuki Shiro, nás všechny pobavila. Totiž, pořád se ukláněla, jak je jejím dobrým zvykem, který většinu angličanů uvádí do rozpaků. Španěl Rodri je na tom podobně. Tenkrát Yuki napomenul: "Nemusíš se mi uklánět, v zahraničí přece nemusíš dodržovat všechny ty tradice. Já si také nedávám siestu, ikdyž bych ji potřeboval..", na což se Yuki zatvářila dost nedůvěřivě "siestu?". Rodri jí to vysvětlil dalším srozumitelným slovem, "Šlofíka". To ale Yuki moc nepomohlo, takže se znovu zeptala - "šlo co kam?" xD Rodri se radši rozhodl, že už musí jít.. xD

Opava Tour

2007-10-27T12:16:00.000+02:00

Chvíli jsem nevěděla, jestli sem mám psát takové články jakože celkem o ničem, jako je tenhle. Ale prej jo, tak si počtěte xD
To se jednou takhle v pátek o podzimních prázdkách naši rozhodli, že pojedeme na houby kamsi za Opavu, do Jeseníků. Z toho se mi líbila jen ta Opava. Teda nic proti rodinným výletům, ale Sysi je daleko lepší ^^. No, domluveno, můžu se stavit. Takže hurá do auta!
Dojeli jsme na parkoviště u Globusu, tam někde měla být i Sýsa. Tak jsem si od otčímka (Danovi, což je můj nevlastní táta, přijde ještě pořád děsně vtipný, že mu tak říkám xD) zavázat šátek jako správný islámský terorista.. nebo řidič velblouda na Sahaře. Nedávno Dan přímo tam absolvoval rychlokurz, tak ať ukáže jestli to ještě umí.. a uměl. Takže jsem správně zahalená šla kamsi vyděsit Sysi. Hned u vlezu do obchodu jsme se našly, ona řekla, že věděla hned od pohledu, že jsem to já, pár nikdo jiný by nebyl schopný to na sebe vzít. A hned mi aktivně vrazila zelené sluňáky.

Konečně jsem viděla svět v těch správných barvách xD
Vypadala jsem tak zajímavě, že se se mnou dokonce chvíli odmítala vyfotit.. tse. Ale nakonec ji ot nezabilo ;)

(na kvalitu nehleďte, je příšerná a ještě horší..)

Pak jsem to teda radši sundala. Posíleny sekanou v housce jsme se vydaly projít město. Já jsem tentokrát byla připravena na to, co pro mě ta příšerka chystala. Minule jsme totiž prošly od Globusu (úplný okraj Opavy), kolem Tesca (někde víc v centru) až k Hypernově (druhý konec města). Když jsem tenkrát zjistila, jak až moc mé ubohé nožky trpěly, Sysi nevinně poznamenala: "Když ty jsi na náměstí (to bylo asi v půlce cesty a mají tam hrozně sympaticky vyhlížející hladové okno -.-) řekla, že máš žízeň a mě napadlo, že v hypernově je spousta pití.." To mě tam odzbrojilo, že jsem ji nemohla ani uškrtit, jak jsem původně chtěla. Kdo z Pražáků na Opavském HOCZ srazu řekl, že je Opava vesnice, ať si tuhle tůru někdy zkusí!
No ale zpět. Tentokrát jsme se do té Hypernovy vydaly přímo, jak jinak než pěšky. Jenže jsme někde zapomněly odbočit (čtěte: SYSI někde zapomněla odbočit xD) a brzy jsme před sebou viděly Eiffelovku a po levé straně Bílý dům, který Sysi označila za kravín (v podstatě jsme se shodly xD). Po cestě jsme vzpomínaly na moji a Morxovu návštěvu u Sysi, v lázních v Bludově (před pokéčundrem) a hlavně na švestky, kterými Morx Sysi nepochopitelným způsobem vyděsil. Když jsme se shodly, že je Morx magor (to víme už dlouho. A vždycky k tomu dodáváme "ale je náš" :P), zavolaly jsme mu, aby nás někam donavigoval. Což se mu moc nepovedlo, páč kolem rostly jen břízy, žádné ovoce (pochopí asi jen zasvěcení). Tak jsme se teda šly zeptat asi 12leté dívenky, která venčila psa, kde že to jsme a kudy se dostaneme k Hypernově. A byly jsme v Jaktaři, takže taky docela hezká procházka. Ta holka nám popsala cestu podle hospod, Sysi jí všecko odkývala jkože ví, kde to je, ale sotva jsme ji opustily, zeptala se mě "Nevíš, kam máme jít?" x_X Vždycky uměla potěšit. Nakonec jsme se doplantaly k busu (snad jediné, čím se v Opavě dá cestovat, tramvaje tam opravdu nemají - dodatek pro jistou osobu). Dojely jsme k divadlu, dále (už zase pěšky) jsme to vzaly přes čajku, známou z HOCZ srazu, Albert a Delvitu , jako místo té Hypernovy, koupily jsme poár blbostí na Oxford a pak u Sysi doma (v Kateřinkách) vykecávaly u compu a hrnku horké čokolády. Ňamii ^^ A před sedmou jsme se vydaly chytit vlak do Ostravy. Teď pár věcí vynechávám, ale do těch vám nic není ^^;. Tak jsme se srdceryvně rozloučily a já odfrčela. Ale přijedu zas! ;-)

Jak jsem přišla mezi Pokémony

2007-10-25T19:51:00.001+02:00

Jak jsem se dostala mezi Pokémony? Tak to je dlouhá story. Ale kdybych ji nechtěla říkat, asi nepíšu tenhle článek, že ^^. Takže od začátku. Já jsem na Pikachu vlastně původně ani nechtěla, ale jaksi jsem nevydržela ten tlak svého okolí. Hlavně Morxova vina to je, na 2/3 mých dotazů "co děláš?" odpovídal, že je na pokésrazu. Tak jsem začala koukat na fotky z těch srazů. Pak jsem napsala i na fóra dva příspěvky. A jisté tři nejmenované osoby mě nezávisle na sobě pozvaly na nějaký ten pokésraz. To už jsem si začínala stěžovat a brblala jsem tak dlouho, až jsem začala uvažovat, že se na pika regnu (opět vina Morxe a trochu i Nii, která mě v tom začala podporovat). No, po mým návratu z Egypta (to bylo předevčírem, v úterý), jsem teda prohlásila, že si hodím korunou. Načež hodila korunou Nia xD a hádejte, co jí padlo. No ano, samozřejmě to byla panna => registrace :( Nemám ráda osud xD Tak jsem si začala vybírat pokémona (je jich děsně, ale opravdu děsně moc x_X). Nakonec to vyhrála Shinx.
No není roztomilá? ^^. Tak jsem jakože vyplnila ten formulář, co to po mě chtělo (jmenuji se tradičně Thes ^^). A pak tam bylo takové tlačítko Zaregistrovat, na které jsem nemohla kliknout. Prostě to nešlo. Nia mě sice vytrvale povzbuzovala a docela mě tím zviklala. Tak jsem vzala svou milovanou Nokii a zavolala Morxovi. Fakt nevím, kdo mi vnukl tenhle nápad, ale byl pěkně blbej. Já jsem pozdravila slovy "asi jsem se zbláznila", na což Morx reagoval "a to má být novinka?".. bzz.. jednou ho za ty jeho hlášky ulechtám. Každopádně když se dozvěděl, o co jde, nezačal mi to rozmlouvat, jak jsem chtěla. Místo toho na mě bafal, ať na to tlačítko Zaregistrovat kliknu ^^. Po pěti minutách rozhovoru jsem to teda vzdala definitivně a vzápětí Morxovi do ucha zaúpěla "néé! ono mi to napsalo - registrace proběhla úspěšně, fňuk!" Hm.. už jsem se zmínila, že pro mě tahle lampa nemá ani v nejmenším pochopení? xD Ale aspoň mě uklidnil slovy, že mi kdyžtak zařídí ban, když budu chtít. Uff. To byly taky scény, todleto.. ale já dramatizuju všecko. Takže na pika spokojeně jsem (už mám ve fórech 6 příspěvků, heč! Jsem na sebe hrdá). A děsně se mi líbí Shinx, je fakt kawaii ^^ Asi požádám Niu, ať ji nakreslí a vrazí na fanart, protože tam žádný pořádný obrázek není. Jo a dneska ráno jsem stylově zkoukla dva pokémoní filmy, co mám doma díky mé drahé Yuki ^^.
A na závěr chci dodat varování - fakt se nebavte s Morxem. Je zlej a má na lidi špatný vliv. Malou hodnou Thes už zkazit zvládl ^^;;;

3, 2, 1, start!

2007-10-25T19:13:00.000+02:00

Ahojky lidi, zvířátka, HOCZfilové, pokémoni, mí spolužáci i ostatní individua!
Tak tohle by měl být můj blogísek. Odhodlala jsem se k němu, když už do toho šel i Teodor, a když jsem viděla ty jeho žvásty, myslím, že na tom budu docela dobře (promiň, Teo, víš že to nemyslím vážně xD). Takže prostě já ;) Asi bych se mohla ve zkratce představit, že. Jsem Thes.. to by mohlo stačit xD Vcelku obyčejná 14letá holka z Ostravy, která je schopná schválně přijít do školy s noční košilí místo trička nebo poslat pět nevinných HOCZáků do televize. Jinak ráda cestuju, dělám scénický (neboli historický) šerm, patřím k HOCZ, mám ráda srazy, poslední dobou se nebráním ani anime. A taky se hrozně ráda směju a dokážu se smát sebevětší blbosti, případně udělat nějakou blbost, aby se zasmáli lidi kolem ^^. Chci být psycholožkou a nejdůležitější jsou pro mě asi přátelé.. Jo a nemám ráda sport (když nepočítám ten šerm, sjíždění řek a turistění). Můj spolužák a dobrý kamarád, Martin (známý jako Rodri) o mě říká, že jsem naprosto nechutný optimista a neuvěřitelně naivní človíček xD Takže asi tak. Snad jsem vás od svojí osoby neodradila. Holt si mě musíte poznat a udělat si názor sami.. Tak hodně štěstí :)